DSC_2080-3.jpg

Leden

24.1.2010
Když už je všude tolik sněhu, natočila jsem videjko, jak si ho Shanny užívá :) zatím ho najdete pouze
zde.
Do
Odkazů jsem vložila odkaz na Kačku a Taru :)



20.1.2010
Trochu jsem si hrála s foťáčkem - prostě jsem musela zdokumentovat tu krásnou zasněženou krajinu....na výsledek se můžete podívat ve
Fotogalerii :o)



9.1.2010
Jak jste si mohli všimnout v
Plánech 2010 dnešní intenzivka ve Frýdku-Místku nám kvůli nemoci instruktorky odpadla :(. Tak jsem vyrazila s Ivet a Nikol na cvičák pocvičit poslušnost. Pár fotek jste viděli už na Homepage, ten zbytek najdete ve Fotogalerii.

ZÁŘÍ 2009

Zkouška ZOP  27.9.2009

   Zkoušku ZOP jsme skládali den po BH, tak jsem do poslední chvíle nevěděla, jestli to mám zkusit, ale nakonec jsem to riskla. Chůze dokonce vypadala o chlup líp než na BH, ale když to opět porovnám s klubovkama, tak to fakt nestálo zanic :-/. ( Přesto nám pan rohdočí J. Hon řekl, že to byla jedna z nejlepších poslušností ten den...) Aspoň, že odložení zvládla bez problému :-).

První část vypadala takto:

Ovladatelnost na vodítku..........10 b.

Ovladatelnost bez vodítka........10 b.

Sedni - lehni - vstaň................10 b.

Odložení dlouhodobé..............10 b.

Celkem................................50 b.

Potom přišla nařadu skupinka. Taky to nevypadalo nejlíp, ale největší strach jsem měla z přenášení. Od klubovky jsem ho netrénovala a jak se nakonec ukázalo, bylo to jedině dobře ;-). Shanny jsme nesli ve dvojici a než se stačila vzpamatovat, že ji drží někdo cizí, už byl konec cviku :-))).

Body druhé části:

Ovladatelnost na vodítku.....10 b.

Sedni - lehni - vstaň............10 b.

Odložení dlouhodobé..........10 b.

Materiál.............................10 b.

Přenášení..........................10 b.

Celkem............................50 b.

Takže jsme to nakonec zvládli na plný počet bodů ;-)

Na video z první části se můžete podívat zde a z druhé části zde.


Zkouška BH  26.9.2009

V sobotu jsme úspěšně složily zkoušku BH. Sice se mi vůbec nelíbilo, jak Shanny cvičila, ale asi je hlavní, že jsme to daly...

Tady jsou body:

Ovladatelnost na vodítku..........13 b.

Ovladatelnost bez vodítka........12 b.

Odložení v sedě......................10 b.

Odložení vleže s přivoláním. ......9 b.

Odložení dlouhodobé.................7 b.

CELKEM................................51 b.

Na video se můžete podívat zde a na fotky zde.


Závody dle ZZO v Branticích 19.9.2009

   Včera jsem popíjela (už značně zlomený :-D) burčák a měla jsem (jak jinak při pátku :-D) velmi dobrou náladu, když mi Ivet napsala, že jde zítra (teda vlastně dneska) na závody. Slovo dalo slovo a přihlásila jsem se taky….Bylo devět hodin večer a o nějaké přípravě nemohla být řeč :-/….Navíc to měly být naše první závody (klubovky fakt nepočítám :-D) a navíc v úplně cizím prostředí :-O.

   Když mě dnes ráno vzbudil budík v šest, říkala jsem si: proboha, co to jako dělám:-@?!!! No, ale už bylo pozdě to odvolávat, tak jsem si říkala, že se aspoň všichni dobře pobaví :-P.
   Vyjeli jsme brzy protože přece do Albrechtic to je přece jenom poměrně daleko. (Kde jinde by to mělo být, když to pořádala ZKO Albrechtice??? :-D) Dorazili jsme na místo, ale nikde nikdo. A tak volám Ivetě, co to jako je? Nakonec z ní vylezlo, že to není v Albrechticích, ale v Branticích :-@. Tak jsme zase nasedli a jeli. Nakonec jsme teda úspěšně dorazili na místo, ale teda mazec….
   Vzhledem k tomu, že jsme dorazili pozdě, měli jsme poslední startovací číslo….tudíž 5. Rozhodčím byl pan Sedláček.
   Nastoupili jsme na poslušnost a teda nic moc :-/. Shanny pořád něco čuchala a chytala mouchy, takže prostě mazec :-D. Při přivolání se začuchala, tak jsem musela použít dva povely…U obratů zkonila vlevo vbok…. Lehni-sedni bylo pěkné. Stejně tak odložení za pochodu, to bylo přímo ukázkové :-D. Aport byl teda nejzajímavější. Ráno jsem si ho zkoušela a vůbec ho nechtěla, tak jsem si řekla: jedna nula žádná nula. (Převzato z mého nejoblíbenějšího hesla jedna pětka žádná pětka….:-D) Když jsem ale pro aport šla a Shanny ho uviděla, začla za ním tahat. Vzrostla ve mně naděje….Když jsem aport odhodila a Shanny vyslala, vyběhla za ním opravdu rychle a já si říkala, že by ho fakt donesla :-O??? No ale doběhla k němu, postavila se nad něj a akorát na mě koukala :-(. (Předvedla to samé co u zkoušek, akorát tehdy se mi ji povedlo přemluvit….). No a tak jsme šli na odložení, tam se trochu odplazila, ale fakt asi jenom metr.


Takže nakonec to dopadlo takto:

PŘIVOLÁNÍ ...........................7

OVLADATELNOST ................8

SEDNI-LEHNI ......................10

ODLOŽENÍ ZA POCHODU ....10

APORT .................................0

ODLOŽENÍ ............................9

CELKEM .............................44


   Potom přišly na řadu speciálky. Ty byly celkem v klidu. Ve skupince nás pan rozhodčí pochválil, že je pekné, že cvičím se psem z útulku :-))).

Dopadly takto:

PŘIVOLÁNÍ PSA ZA STÍŽENÝCH PODMÍNEK ....PV 9

CHOVÁNÍ PSA VE SKUPINĚ OSOB .................PV 10

CHOVÁNÍ PSA PONECHANÉHO O SAMOTĚ ....PV 9


   Takže jak jsme teda dopadly?…..Věřte tomu nebo ne, nakonec jsme byly TŘETÍ!
   Takže se rozrostla naše řada pohárů :-D.
    Musím říct, že jsem maximálně spokojená, přímo nadšená. Jednak to byly první závody, navíc v cizím prostředí a hlavně - nebyly jsme na ně připravené (den před tím jsem cvičila jak divá...:-/ :-D), dozvěděla jsem se to až v devět večer.....no ale to už jsem psala... :-) (...když já jsem z toho úplně na větvi :-D).

    Na fotky Shannynky od Anonyma :-D se můžete podívat zde.


Klubové závody dle ZOP  5.9.5009

   Konečně jsem se po dvou letech cvičení odhodlala jít aspoň na klubové závody dle ZOP :-D. Pravda je, že jsem na přípravu měla jenom týden po dvouměsíční pauze. Ale Shanny mě moc potěšila. Rozhodčí byla paní D. Raabová, která se kynologii věnuje celý svůj život. Posuzovala velmi pěkně.
   Vylosovala jsem číslo 3, takže jsem si mohla oddychnout, protože jsem šla první na poslušnost. Shanny předvedla ukázkovou poslušnost a až na moji jednu chybičku (pochválila jsem ji hned po chůzi a ne až po obratech.) to bylo dokonalé. Paní rozhodčí nám řekla, že to bylo pěkné a že nám dala samé 10 a už jen odložení a máme to za plný počet :-))) . No ale co se nestalo…. Cvičící prostor byl ohraničen páskou a když Shanny byla na odložení, tak začal foukat vítr a tudíž ta páska začala pleskat. Shanny se lekla a začala se klepat :-(, pak už to nevydržela a běžela za mnou. Takže jsme měli na kontě první 0.
   Později přišla na řadu skupinka. Chůze byla opět moc pěkná. Jenom na odložení se Shanny odplazila asi 5m ke mně. (Proč se zahazuju se ZOP, když zvládne ZVV3? :-D) Takže dva body dolů. Pak přišlo na řadu přenášení. K tomu řeknu jenom to, že jsem to totálně podělala už ve čtvrtek při tréninku, takže mi bylo jasné, jak to dopadne, ale víc to rozebírat nebudu…. Jenom jsem nechala přijít pomocníka až k Shanny, kdyby to náhodou šlo, ale když málem přervala vodítko, jak chtěla utéct, řekla jsem, že od cviku odstupuju. Takže druhá nula.
   Skončily jsme tedy 9. z 12 (40+38b.), ale to mi vůbec nevadí, protože poslušnost byla moc krásná (teda až na to odložení). Slzičky sice tekly proudem, ale ne mě :-))). Velkou smůlu měla kámoška, jejíž rodiče si nenechali říct a přišli se na ni podívat, a tak ji pejsek utekl :-(, nakonec sice docvičila, ale ovlivnilo to spoustu bodíků :-(.
   Od zkoušek ZZO to bylo poprvé, kdy jsme cvičili ve stresu před rozhodčím, a i přesto, že to bodově dopadlo hůř, jsem mnohem spokojenější. Dokonce to mělo velmi zajimavou odezvu, ale o tom až někdy příště....uvidíme, jak to dopadne :-))).
No a jak to vypadalo se můžete podívat zde na videu. Teda jako asi tam nic moc nepoznáte, protože pořád nemám nový foťák, takže tam jsou vlastně jen šmouhy :-P.

Na fotky se můžete podívat zde.


SRPEN 2009

Po stopách zrušené železniční trati Svoboné Heřmanice - Horní Benešov 8.8.2009

Včera (to jest sobota 8.8.2009) jsme lapli oba psy a po dlouhé době vyrazili na výlet. Brácha vybral trasu, která vedla po žrušené železniční trati ze Svobodných Heřmanic do Horního Benešova. Tušila jsem, že to asi bude trochu dobrodružství, ale musím říct, že to zcela předčilo má očekávání a představy.


Autem jsme dojeli až ke zrušenému nádraží ve Svobodných Heřmanicích. Nejdřív jsme se šli podívat k přírodnímu jezeru Šifra. Chtěla jsem nechat holky vykoupat, ale všude na břehu bylo plno lidí. (Zvláštní, že ve vodě nebyl nikdo...) Tak jsme pokračovali v naší trase.

No, kdyby mi brácha neřekl, že jdeme po náspu, rozhodně bych si toho nevšimla :-P. Po chvíli cesty jsme uviděli schůdky, které vedly do lesa. Samozřejmě jsme se tam museli jít podívat, asi jsme čekali, že tam bude poklad. A když jsme usoudili, že tam nic není, přece jenom jsme něco našli... Už jsme se otáčeli, že půjdem a najednou mě něco štíplo do zadku. No a pak už to šlo ráz na ráz. Asi nějaký chytrák (s největší pravděpodobností já :-D) šlápl do vosího hnízda. Takže po pěti minutách boje jsme od tamtud utekli, každý se třemi vosími bodnutími. Po spoustě nadávek :-P jsme pokračovali v cestě. Jenže co se nestalo... Až doposud krásně vyježděná cestička na náspu hned za lesem končila a dál to vypadalo jako prales. Usoudili jsme, že tím bysme se opravdu neprodrali a tak jsme slezli na čerstvě sklizené pole. Stonky nějakého toho obilí nám krásně dodrápaly nohy, a protože se v tom šlo psům blbě, taťka a brácha je nesli. Pole bylo nekonečné, ale když skončilo, vlezli jsme na louku, kde se v dálce pásly krávy (kdyby pár, tak by to nevadilo ale bylo jich tam fakt fest). Nezbývalo nám, než jít rovně. Nakonec jsme narazili na cestičku, po které už se šlo hezky. Jenže v tom se taťka rozhlídl a uviděl šachtu, která je od Horního Benešova pěkně daleko (tak to tvrdil, ale jak se ukázalo, nemá asi moc dobrý orientační smysl :-P).Byli jsme fakt už hotoví všichni, akorát psi se tvářili jakože co blbnem... Tak se taťka otočil, že dojde zpátky pro auto a my máme jít dál a že se sejdeme v Benešově. Po dlouhých dohadách jsme mu vnutili na cestu nějaké sušenky, kdyby ho na té dlouhé cestě přepadl hlad. (Bylo to jak z nějakého dobrodružného filmu :-D.) My jsme pokračovali v cestě a došli jsme k tomu dolu. Brána byla otevřená, tak jsme šli dovnitř, jako že projdeme tím areálem. Já sem byla mrtvá strachy, protože jsem nedávno byla v kině na 3D horor Krvavý valentýn , který se odehrává v dole a šílený horník tam vraždí krumpáčem. No ale světe div se - prošli jsme to bez újmy. Pak jsme šli ještě kousek a najednou jsme byli v Benešově. Zcela vyčerpaní jsme sedli na první lavičku a tam už pro nás přijel taťka.

Ale to nejlepší na konec. Myslela jsem, že jsme obešli aspoň půlku světa, ale... Taťka se podíval do chytré mapy a zjistil, že celá naše trasa byla dlouhá asi SEDM kilometrů:-O!!! Bože, to toho našlapu víc když jdu na cvičák a zpátky (myslím i se cvičením :-D). Tak jsme si pro zlepšení nálady zajeli do Velkých Heraltic na pizzu :-D.

Musím říct, že na tenhle výlet asi jen tak nezapomenu....:-P

Na fotky se můžete podívat zde.


ČERVEN 2009
   Voříškiáda 6.6.2009

  V sobotu jsem vyrazila na naší první voříškiádu do Ostravy Mariánských hor. Vzhledem k Shannynčinému chování na nedávném coursingu jsem se sice nechala odvézt rodiči, ale těsně před cvičákem jsem vystoupila a oni odjeli. Shanny se tak smířila, že tam zůstaneme samy a neutíkala mi, aby rodiče našla.
  Na výstavu jsme byly přihlášeny do kategorie Midipes, kde bylo 20 pejsků. Před posuzováním nám řekli, že psy můžeme lákat na jakékoliv odměny, tak jsem si sehnala nějaký párek a měla jsem jisté, že Shanny bude poslouchat jako hodinky. V kruhu předváděla ukázkovou chůzi na vodítku s dokonalým očním kontaktem. Paní rozhodčí, která posuzuje psy na mezinárodní úrovni, nás pochválila, že je Shanny skvěle vycvičená. Při vyhlašování vítězů se loučila s jednotlivými lidmi, až jsme nakonec zůstali v kruhu jenom tři. Pohár jsme měly jistý, tak jsem byla šťastná jak blecha. Když pak řekla třetího, bylo mi jasné, že máme druhé místo, protože druhý pejsek byl opravdu nádherný, taky potom vyhrál psa výstavy. Paní rozhodčí jsme zaujaly zejména tím, jak Shanny krásně poslouchala.
  Potom byla soutěž o psa šikulu. Celkem bylo na tuto soutěž přihlášeno 25 pejsků. První cvik bylo nejrychlejší přivolání. Měli jsme psa odložit za jednou páskou a jít za druhou a pak ho přivolat. Zázrak byl, že se za mnou Shanny nerozběhla dřív než jsem ji zavolala, protože vzdálenost byla opravdu veliká. Když jsme ji pak přivolala slyšela jsem udivené výkřiky lidí, kteří nechápali, že je pes takové rychlosti schopný :-D. Potom byl cvik Odložení mezi pamlsky, přičemž pes žádný nesměl sníst. To zvládla Shanny na jedničku. Poslední cvik byl aport. S tím máme problém i u nás na cvičáku, tak jsem nic nečekal. Hodila jsem Shanny peška, ona se za ním rozběhla, ale v půlce se zastavila a začala čuchat. Tak jsem ji šla peška ukázat, ona kolem něj prošla, pak se vyčůrala a pak - světe div se - h vzala a utíkala za mnou. Byla jsem strašně ráda a chválila jsem Shanny jako trotl :-D. S aportem měli problém všichni pejsci, takže náš výkon byl jeden z těch lepších. Když nás pak při vyhlašování vítězů zavolali u druhého místa, moje radost už se nedala popsat slovy :-D. Vždycky jsem chtěla pohár a najednou jsem měla hned dva.
  Na fotky se můžete podívat zde

 


Setkání psů z útulku v Ostravě - Třebovicích 20.6.2009
 

Letos poprvé jsme vyrazili na toto setkání. Minulý rok nám to nějak uteklo před nosem, ale teď už jsem si to pohlídala. Dojeli jsme ale bohužel o 15 minut později, takže většinu předvádění pejsků jsme neviděli :-(. Navíc jsem si myslela, že je to jenom tak, abychom ukázali, že se svými pejsky nezahálíme, takže mě opravdu překvapilo, když jsem uviděla krásné poháry. Šla jsem se Shanny předvést jak krásně umí poslušnost a navíc ještě slalom mezi nohama a na závěr mi vyskočila do náruče. Komentátorka byla sice našim výkonem uchvácena, ale to byla u každých pejsků, i u těch kteří se převalili na záda a nechali se drbat na bříšku, i když to se mi líbilo víc, než Shannynčina poslušnost :-D. Při vyhlašování jsem ani nic moc nečekala, protože jsem neviděla výkony pejsků přede mnou. Takže když pak říkali výherce kategorie Třebovický šikula a u prvního místa zaznělo taťkovo jméno (Shanny je napsaná na taťku, což se snad za 4 dny změní :-D.), nemohla jsem tomu uvěřit. Pohár nám předával ředitel Městské policie Ostrava.

  Na závěr jsem si ještě se Shannynkou pocvičila a zkusila i agility, protože tam měli překážky. Poprvé jsem zkoušela houpačku a musím Shanny mooooc pochválit, protože se vůbec nebála, i když už taťka houpačku nedržel, aby nebouchla.

  Na fotky se můžete podívat zde.  

DUBEN 2009

Coursing 18.4.2009

  Tak jsem se konečně dočkala a v sobotu jsme vyrazili na náš první coursing do Ostravy Kunčic. Ačkoliv všichni hrozili, že bude lít jako z konve, celý den nebyl na obloze ani mráček. Nebylo ale ani velké vedro, takže psi běhali krásně (teda až na Shanny, ale k tomu se dostanu).


  Do Ostravy jsme přijeli celá rodina, ale na coursingu jsem zůstala s Shanny sama. Z toho měla Shanny dost šoky, ale nezbývalo mi než doufat, že se do našeho běhu uklidní. Pak ale někdo vystřelil v nedalekém lesíku a to už se Shanny klepala jak ratlík.

  Pak přišel náš první běh. Kupodivu se mi Shanny podařilo na střapec nadráždit, což už byl úspěch. Dokonce se za ním i rozběhla a celou rovinku běžela krásně, ale za zatáčkou ji přestal střapec zajímat, tak jsem zbytek trati zaběhla s ní, přičemž se Shanny ještě stihla vyčůrat.

  Při druhém běhu se ani na začátku nerozběhla, tak jsem s ní pro změnu běžela celou trať. Na konci se ale Shanny úplně vykašlala na nějaké lovení střapce a šla se podívat na místo, kde původně stálo naše auto. Když tam nebylo a ona opravdu netušila, kterým směrem by se za ním mohla vydat, milostivě se ke mně vrátila.

  Při třetím běhu vedoucí výcviku přemýšlela, jak Shanny přimět střapec lovit a nakonec k němu přivázala párek. Rychlostí, kterou Shanny vyvinula, by se vyrovnala i tomu nejrychlejšímu chrtovi :-D.

  Nakonec Shanny střapec přece jenom ulovila. Opět se potvrdilo, že Shanny za kus žvance udělá cokoliv. Vypadá to, že na příští coursing budu muset nakoupit párky :-D.

  Protože akce skončila dřív, než jsme čekali, rozhodli jsme se udělat si ještě malý výlet na Malou Morávku. Jenomže jsme nějak zabloudili a když už jsme vůbec nevěděli kde jsme, vynořila se před náma automobilka Nošovice. Tak jsme změnili původní plán a šli na Ostravici :-D.

  Fotky z Ostravice najdete zde.


ŘÍJEN 2008

Zkouška ZZO  18.10.2008

   Dne 18.10.2008 jsme složili naši první zkoušku ZZO. U některých cviků mě Shanny opravdu překvapila, donesla aport a u odložení ležela pěkně. Ale u obratů se tvářila, jako by jsme je nikdy nedělaly.


BODOVÉ OHODNOCENÍ:

Přivolání.........................................10b.

Ovladatelnost na vodítku...............8b.

Sedni, lehni....................................10b.

Odložení za pochodu......................8b.

Aport..............................................8b.

Dlouhodobé odložení.....................10b.

CELKEM..........................................54b.

SPECIÁLNÍ CVIKY..........................PV

Na video se můžete podívat zde.


SRPEN 2008

Dovolená na Rudě

  Od 14. do 17.8.2008 jsme byli na takové kratší dovolené na Rudě nedaleko Rýmařova. Byla to naše první dovolená se psem, tak jsme se trochu obávali, jak to bude probíhat. Ale vůbec jsme se nemuseli bát, protože Shanny byla moc šikovná a hodná. Když jsme se vrátili domů, bylo vidět, že je trochu zklamaná, asi doufala, že to běhání už bude napořád.


   Ve čtvrtek jsme šli trasou Rešovských vodopádů. Je tam nádherná příroda a pokud máte pejska, který má rád zajímavý terén, určitě si tam zajeďte na výlet. V podvečer jsme se šli projít na Křížový vrch, odkud je nádherný rozhled široko daleko.

   V pátek bylo škaredě, tak jsme jeli na Sovinec a na Šternberk. Moc mě potěšilo, když nás na prohlídku Sovince pustili i se Shanny.

   V sobotu zase pršelo, tak jsme se jeli podívat do Šumperku a do zámku a papíren ve Velkých Losinách.

   V neděli jsme jeli na výlet na Bradlo, což je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny, odkud byl také nádherný rozhled.

Foto zde


...

Jak jsem k Shannynce přišla

Když jsme se přestěhovali do rodinného domku, začala jsem chtít psa. Rodiče mi ho nechtěli dovolit, protože si mysleli, že je to jenom chvilkové pobláznění. V tu chvíli možná bylo, ale začala jsem číst časopisy a knihy o psech a zjistila jsem jaká úžasná stvoření to jsou. Avšak rodiče stále nechtěli povolit. Mé přemlouvání tak trvalo nekonečné čtyři roky. Mezitím jsem často měnila svá oblíbená plemena, ale nejvíce jsem chtěla velšteriéra. Párkrát jsme navštívili i útulek, ale nikdy tam žádného vhodného pejska neměli. Máme ještě dvě kočky a o to bylo naše rozhodování těžší. Jednou jsem našla na internetu, že v útulku mají zase štěňátko. Přijeli jsme tam, ale zjistili jsme, že je to kříženec ovčáka - tudíž pro nás moc velké. Bála jsem se, že zase odjedeme bez psa. Ale pracovnice útulku řekla, že mají ještě další štěňata. Zašla za dveře a když je otevřela, vyřítila se z nich malá rezavá kulička. Za chvilku už ležela na zádech a nechala se drbat na bříšku. A v tu chvíli jsem věděla, že tentokrát s prázdnýma rukama neodjedeme.

11.11.2012 20:27:37
marketa.kana

Zápatí.jpg

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one